Eng
lish
Kontakt
Išči
Meni
Tečaji za odrasle
Izpiti
Knjige
Za otroke
Na tujih univerzah
Seminar SJLK
Simpozij obdobja
Izobraževanja za učitelje
Obdobja 44_listanje:
Pojdi na
1
2-3
4-5
6-7
8-9
10-11
12-13
14-15
16-17
18-19
20-21
22-23
24-25
26-27
28-29
30-31
32-33
34-35
36-37
38-39
40-41
42-43
44-45
46-47
48-49
50-51
52-53
54-55
56-57
58-59
60-61
62-63
64-65
66-67
68-69
70-71
72-73
74-75
76-77
78-79
80-81
82-83
84-85
86-87
88-89
90-91
92-93
94-95
96-97
98-99
100-101
102-103
104-105
106-107
108-109
110-111
112-113
114-115
116-117
118-119
120-121
122-123
124-125
126-127
128-129
130-131
132-133
134-135
136-137
138-139
140-141
142-143
144-145
146-147
148-149
150-151
152-153
154-155
156-157
158-159
160-161
162-163
164-165
166-167
168-169
170-171
172-173
174-175
176-177
178-179
180-181
182-183
184-185
186-187
188-189
190-191
192-193
194-195
196-197
198-199
200-201
202-203
204-205
206-207
208-209
210-211
212-213
214-215
216-217
218-219
220-221
222-223
224-225
226-227
228-229
230-231
232-233
234-235
236-237
238-239
240-241
242-243
244-245
246-247
248-249
250-251
252-253
254-255
256-257
258-259
260-261
262-263
264-265
266-267
268-269
270-271
272-273
274-275
276-277
278-279
280-281
282-283
284-285
286-287
288-289
290-291
292-293
294-295
296-297
298-299
300-301
302-303
304-305
306-307
308-309
310-311
312-313
314-315
316-317
318-319
320-321
322-323
324-325
326-327
328-329
330-331
332-333
334-335
336-337
338-339
340-341
342-343
344-345
346-347
348-349
350-351
352-353
354-355
356-357
358-359
360-361
362-363
364-365
366-367
368-369
370-371
372-373
374-375
376-377
378-379
380-381
382-383
384-385
386-387
388-389
390-391
392-393
394-395
396-397
398-399
400-401
402-403
404-405
406-407
408-409
410-411
412-413
414-415
416-417
418-419
420-421
422-423
424-425
426-427
428-429
430-431
432-433
434-435
436-437
438-439
440-441
442-443
444-445
446-447
448-449
450-451
452-453
454-455
456
OBDOBJA 44 Děj románu se odehrává v muslimském prostředí, hlavním »hodinářem«, původcem mechanismu, jenž prostřednictvím oklamaných stoupenců ovlivňuje soukolí dějin, je Hasan e Sabbáh zvaný Seiduna. Na cestě za vítězstvím tento stratég s chladnou rozva hou využívá a podle potřeby i likviduje své následovníky. S ohledem na tuto postavu i na maskulinní muslimský svět jako takový se proto nabízí otázka, zda a jakou roli budou ve fikčním světě tohoto románu zaujímat emoce. Na hradě Alamut je však prostor, v němž jsou vytvořeny podmínky pro interakce mezi »mužským« a »ženským« světem – harém. Toto místo s tajemstvím, které je zároveň světské i posvátné (Hodrová 1994: 2 5), nabízí řadu možností pro vyvolávání a prožívání emocí jednotlivých postav i pro vyjadřování široké škály pocitů různými jazykovými prostředky. V následujícím příspěvku nejprve v oddíle 2 stručně vymezím problematiku emocí a emocionality v jazyku a nastíním metodologické přístupy, které jsem při excepci a analýze jazykových dat využila. V oddíle 3 představím excerpovaný materiál, kterým je jazykové ztvárnění emocí, jež postavy románu Alamut prožívají a vyjadřují, a pokusím se zodpovědět následující otázky: • Jaké emoce mužských a ženských postav se v románu objevují a které emoce (u jednotlivých pohlaví i v rámci pásma postav jako celku) převažují? • Které postavy jsou nejvýraznějšími nositeli emocí? • Jakými jazykovými prostředky jsou tyto emoce ztvárňovány? Jak již bylo zmíněno, román Alamut byl do češtiny přeložen dvakrát, a to s odstu pem více než 50 let – v roce 1946 byl vydán překlad Jaroslava Závady a v roce 2003 překlad Aleše Kozára. Kromě výše uvedených otázek se proto na emoce zachycené v románu Alamut zaměřím ve 4. oddíle také z hlediska translatologického, přičemž si položím otázku: Jak k textu a k práci s lexikem vztahujícímu se k emocím přistupoval zástupce starší (Jaroslav Závada) a současné (Aleš Kozár) překladatelské generace? 2 Emocionalita v jazyce a vybrané možnosti jejího uchopení V oblasti psychologie je emoce definována jako »široká škála citových prožitků a doprovodných fyziologických změn […] hodnotící, záporné či kladné reakce na podnět; pojem širší než cit, zastřešující subjektivní zážitky libosti a nelibosti provázené fyziologickými změnami, motorickými projevy« (Hartl, Hartlová 2010: 126). V jazyko vědě se »citový postoj mluvčího ke sdělované skutečnosti« (Lotko 2003: 32) označuje pojmem emocionalita, popřípadě emocionálnost (Křístek 2016: 461), někdy též emotiv nost (např. Volková 1992). Emocionalita je obvykle kladena do souvislosti s expresivi tou, tedy lexikálními prostředky vyjadřujícími citové a volní vztahy mluvčího ke sdělo vané skutečnosti (Křístek 2016: 461), avšak emocionalita je pojmem užším – co je expresivní, je vždy emocionální, avšak nikoli naopak (Miko 1969: 61). Než přistoupím k vlastní analýze jazykového ztvárnění emocí a emocionality v románu Alamut, je třeba objasnit, co v tomto textu chápu jako emoci a co jako její zprostředkování. Přístupy jsou totiž velmi různé. Psycholog Paul Ekman, který své 2 Harém – místo světských radostí, je v románu Alamut využíván jako nástroj klamu a manipulace a je prezentován jako Alláhovy rajské zahrady – tedy místo posvátné (viz též oddíl 3.1). 220