Eng
lish
Kontakt
Išči
Meni
Tečaji za odrasle
Izpiti
Knjige
Za otroke
Na tujih univerzah
Seminar SJLK
Simpozij obdobja
Izobraževanja za učitelje
Obdobja 38_zbornik_listanje:
Pojdi na
1
2-3
4-5
6-7
8-9
10-11
12-13
14-15
16-17
18-19
20-21
22-23
24-25
26-27
28-29
30-31
32-33
34-35
36-37
38-39
40-41
42-43
44-45
46-47
48-49
50-51
52-53
54-55
56-57
58-59
60-61
62-63
64-65
66-67
68-69
70-71
72-73
74-75
76-77
78-79
80-81
82-83
84-85
86-87
88-89
90-91
92-93
94-95
96-97
98-99
100-101
102-103
104-105
106-107
108-109
110-111
112-113
114-115
116-117
118-119
120-121
122-123
124-125
126-127
128-129
130-131
132-133
134-135
136-137
138-139
140-141
142-143
144-145
146-147
148-149
150-151
152-153
154-155
156-157
158-159
160-161
162-163
164-165
166-167
168-169
170-171
172-173
174-175
176-177
178-179
180-181
182-183
184-185
186-187
188-189
190-191
192-193
194-195
196-197
198-199
200-201
202-203
204-205
206-207
208-209
210-211
212-213
214-215
216-217
218-219
220-221
222-223
224-225
226-227
228-229
230-231
232-233
234-235
236-237
238-239
240-241
242-243
244-245
246-247
248-249
250-251
252-253
254-255
256-257
258-259
260-261
262-263
264-265
266-267
268-269
270-271
272-273
274-275
276-277
278-279
280-281
282-283
284-285
286-287
288-289
290-291
292-293
294-295
296-297
298-299
300-301
302-303
304-305
306-307
308-309
310-311
312-313
314-315
316-317
318-319
320-321
322-323
324-325
326-327
328-329
330-331
332-333
334-335
336-337
338-339
340-341
342-343
344-345
346-347
348-349
350-351
352-353
354-355
356-357
358-359
360-361
362-363
364-365
366-367
368-369
370-371
372-373
374-375
376-377
378-379
380-381
382-383
384-385
386-387
388-389
390-391
392-393
394-395
396-397
398-399
400-401
402-403
404-405
406-407
408-409
410-411
412-413
414-415
416-417
418-419
420-421
422-423
424-425
426-427
428-429
430-431
432-433
434-435
436-437
438-439
440-441
442-443
444-445
446-447
448-449
450-451
452-453
454-455
456-457
458-459
460-461
462-463
464-465
466-467
468-469
470-471
472-473
474-475
476-477
478-479
480-481
482-483
484-485
486-487
488-489
490-491
492-493
494-495
496-497
498-499
500-501
502-503
504-505
506-507
508-509
510-511
512-513
514-515
516-517
518-519
520-521
522-523
524-525
526-527
528-529
530
38 Simpozij OBDOBJA (Na okraj poznamenáváme, že v šedesátých letech se ustavila kodiifkace spisovné výslovnosti odpovídající tezím PLK.) Tento pozitivní stav lze doložit jazykem autorů, jako jsou Karel a Josef Čapkové, V. Vančura, I. Olbracht, V. Nezval, J. Seifert, J. Hora, J. Hořejší a mnoho dalších. Vidíme také pozitivní postoj kulturní veřejnosti k požadavku všímat si stavu jazykové kultury a vědomě ji pěstovat. Pavel Eisner v závěrečné kapitole své známé knihy věnované češtině (Chrám i tvrz, 1946) připomíná myšlenku Palackého: »Vzdělání mysli bez vzdělání řeči jest holý nesmysl, a ušlechtění jazyka jest podmínkou ušlechtilejšího života duchovního« (Eisner 1992: 644). 4 Tento pozitivní vývoj však dále nepokračoval. Stabilizace spisovné češtiny jako prestižního útvaru jazyka a žádoucí součásti kultury řeči byla v následujících desetiletích naopak postupně oslabována. Příčinou bylo spolupůsobení několika faktorů, více sociálně kulturních než strukturně jazykových, které negativně zasáhly především mluvenou komunikaci. V jejich důsledku se začala navzájem vzdalovat praxe v zacházení se spisovnou varietou jazyka v řeči mluvené a psané. Pro vývoj jazykové kultury je to podstatný aspekt, protože oba existenční mody jazyka se navzájem ovlivňují, z hlediskastability jazykového systému, v ovládání mluvních dovedností a následně i v pociťování kultury projevu. Negativní trend začal krátce po 2. světové válce. Politické směřování nastoupené v ČSR v druhé polovině 50. letech odmítalo v oblasti kultury ohled k formě jako výraz nežádoucí ideologické orientace. Z mnoha komunikačních situací byla programově odsouvána spisovná čeština a preferován osobní úzus mluvčího. Důsledkem byl nezájem školy o výchovu jazykové kultury. Péče o mluvní dovednosti byla zanedbávána také u skupin mluvčích, které představují vlivné řečové vzory , jako jsou učitelé, pracovníci rozhlasu a později televize, kulturní pracovníci ve veřejné sféře, v neposlední řadě i herci. Když později vznikaly nové nároky na funkční stylovou rozmanitost spisovného jazyka v souvislosti s novými úkoly a cíli veřejné komunikace, zejména v médiích, byla průměrná úroveň jazykových znalostí a mluvních dovedností mluvčích často nedostatečná. Negativní řečové vzory začaly převažovat. Tento stav trvá. Speciifcký aspekt představuje záporná intervence ve vztahu k spisovnému standardu ze strany části odborné veřejnosti. Již od šedesátých let někteří lingvisté (J. Hronek, P. Sgall a další) začali preferovat jako přijatelnou varietu pro mluvenou komunikaci ve veřejných projevech tzv. obecnou češtinu, substandardní útvar, jehož norma není jednotná a vykazuje značný stupeň volné variantnosti. Jeho základem je běžně mluvený (nespisovný) úzus středních Čech, zejména Prahy. Zpočátku uměle vyvolaná atmosféra negativního pohledu na dodržování jazyko- vého standardu se pak od sedmdesátých let dále prohloubila vlivem trendu, který dlouhodobě působí v řadě zemí evropského i amerického kontinentu a všeobecně zdůrazňuje neformálnost a toleranci ve všech rovinách společenského chování. V oblasti jazykové komunikace ovlivnil právě mluvenou variantu spisovné češtiny. Ztratí-li však spisovný standard oporu v aktivní mluvní praxi, vzniká nebezpečí, 19