Eng
lish
Kontakt
Išči
Meni
Tečaji za odrasle
Izpiti
Knjige
Za otroke
Na tujih univerzah
Seminar SJLK
Simpozij obdobja
Izobraževanja za učitelje
Obdobja 38_zbornik_listanje:
Pojdi na
1
2-3
4-5
6-7
8-9
10-11
12-13
14-15
16-17
18-19
20-21
22-23
24-25
26-27
28-29
30-31
32-33
34-35
36-37
38-39
40-41
42-43
44-45
46-47
48-49
50-51
52-53
54-55
56-57
58-59
60-61
62-63
64-65
66-67
68-69
70-71
72-73
74-75
76-77
78-79
80-81
82-83
84-85
86-87
88-89
90-91
92-93
94-95
96-97
98-99
100-101
102-103
104-105
106-107
108-109
110-111
112-113
114-115
116-117
118-119
120-121
122-123
124-125
126-127
128-129
130-131
132-133
134-135
136-137
138-139
140-141
142-143
144-145
146-147
148-149
150-151
152-153
154-155
156-157
158-159
160-161
162-163
164-165
166-167
168-169
170-171
172-173
174-175
176-177
178-179
180-181
182-183
184-185
186-187
188-189
190-191
192-193
194-195
196-197
198-199
200-201
202-203
204-205
206-207
208-209
210-211
212-213
214-215
216-217
218-219
220-221
222-223
224-225
226-227
228-229
230-231
232-233
234-235
236-237
238-239
240-241
242-243
244-245
246-247
248-249
250-251
252-253
254-255
256-257
258-259
260-261
262-263
264-265
266-267
268-269
270-271
272-273
274-275
276-277
278-279
280-281
282-283
284-285
286-287
288-289
290-291
292-293
294-295
296-297
298-299
300-301
302-303
304-305
306-307
308-309
310-311
312-313
314-315
316-317
318-319
320-321
322-323
324-325
326-327
328-329
330-331
332-333
334-335
336-337
338-339
340-341
342-343
344-345
346-347
348-349
350-351
352-353
354-355
356-357
358-359
360-361
362-363
364-365
366-367
368-369
370-371
372-373
374-375
376-377
378-379
380-381
382-383
384-385
386-387
388-389
390-391
392-393
394-395
396-397
398-399
400-401
402-403
404-405
406-407
408-409
410-411
412-413
414-415
416-417
418-419
420-421
422-423
424-425
426-427
428-429
430-431
432-433
434-435
436-437
438-439
440-441
442-443
444-445
446-447
448-449
450-451
452-453
454-455
456-457
458-459
460-461
462-463
464-465
466-467
468-469
470-471
472-473
474-475
476-477
478-479
480-481
482-483
484-485
486-487
488-489
490-491
492-493
494-495
496-497
498-499
500-501
502-503
504-505
506-507
508-509
510-511
512-513
514-515
516-517
518-519
520-521
522-523
524-525
526-527
528-529
530
38 Simpozij OBDOBJA 2 Spisovná čeština vznikla na podkladě staršího středočeského kulturního dialektu v druhé polovině 13. století. Z počátku 14. století jsou zachována již vyspělá literární díla (Alexandreida, Dalimilova kronika). Spisovná čeština byla jazykem veřejných jednání i odborné literatury a pronikla též do širších lidových vrstev. Slovy J. Gebauera: do Bílé hory byla oifciálním jazykem panujícím (Gebauer 1904: 449). Po r. 1620 následoval úpadek, zákonem z r. 1627 byla s češtinou zrovnoprávněna němčina a čeština byla postupně vytlačena z veřejného života i ze školství, kromě základní (vesnické) školy. Obrat nastal až koncem 18. a začátkem 19. století (1793 zřízena stolice české řeči a literatury na Pražské univerzitě). Rozvinulo se intelektuální hnutí známé jako národní obrození. V jeho centru stála snaha obnovit spisovný jazyk a prosadit jeho používání na všech úrovních kulturního a veřejného života. Úkolu se ujala řada vynikajících osobností z různých vědních oborů a postupně narůstající okruh erudovaných spisovatelů a básníků. Nelze však pominout skutečnost, že přirozený vývoj vlastní každému živému jazyku byl přerušen a navázán uměle. 3 Pro stav jazyka v nové době představuje výrazný kulturní mezník období 30. a 40. let 20. století, kdy se téma spisovné češtiny stalo předmětem intenzivního zájmu vlivné skupiny Pražského lingvistického kroužku (PLK). Podstatné bylo zejména vydání sborníku Spisovná čeština a jazyková kultura (Praha: Melantrich 1932), v něm Obecné zásady pro kulturu jazyka (dále PLK 1932), a stěžejní studie V. Mathesia (Mathesius 1932), B. Havránka (Havránek 1932) a M. Weingarta (Weingart 1932). V. Mathesius hodnotí stav jazyka s přihlédnutím k výše zmíněným historickým »Je souvislostem takto: to spisovná řeč trvání poměrně nedlouhého a vzniklá [...] tím, že ve funkci jazyka spisovného byl zaveden jazyk vybudovaný zčásti na vzoru skoro zaniklého spisovného jazyka dob dřívějších, a proto v své archaistické morfologii vlastně umělý. Tím vznikl těžký úkol vytvořiti pro novou spisovnou češtinu jazykové povědomí, které u šťastnějších národů bývá v dobách kulturní zralosti dáno dlouhou tradicí jejich spisovného jazyka [...] Přesto je třeba říci, [...] že se úkol, o který šlo, z velké části zdařil. U lidí vskutku vzdělaných je dnes spisovná čeština jazykem opravdu živým a její pružnost, jemnost a odstíněnost vystoupla u dobrých spisovatelů proti dobám dřívějším netušeně.« (Mathesius 1932: 68). Z pohledu našeho tématu je směrodatné, že zásady pro existenci a pěstování spisovného jazyka vztahovali jejich autoři (zejména M. Weingart) k oběma existenčním modům jazyka, k variantě psané i mluvené. V zásadách stanovených PLK se uvádí: »Pramenem normy současného jazyka spisovného je také jazykové povědomí, které existuje dnes v intelektuálních vrstvách pro spisovný jazyk, a jejich jazyková prakse ústní, ovšem bez osobního zabarvení lokálního anebo argotického« (PLK 1932: 247). Ve zkratce lze říci, že začátkem druhé poloviny 20. století se spisovná čeština jeví jako stabilizovaný útvar jazyka s širokým použitím v písemných textech literárního i obecně kulturního a společenského zaměření a s pevným podílem na veřejných projevech mluvených. 18